Hned v uvodu by jsem se vam chtela omluvit, ze pisu bez carek a hacku nad pismenama, jelikoz mam pocitac koupeny zde na uzemi Australie, tak neni moznost je na klavesnici bohuzel vycarovat haha ....
Nicmene ten nejhlavnejsi duvod proc pisu po tak dlouhe dobe je ze jsem opravdu nemela cas, a hlavne ani nebyla nalada...
...
Jak jste si vsichni mohli vsimnout (vsichni co me znaji osobne ci o me nejak vedi tak i z instagramu), ze uz od pulky cervna bydlim v Australii...coz je pro me velka zmena, jak v zivotnim stylu, tak i celkove ve vsech ostatnich ohledech...
Vsechno se nehorazne zmenilo, ale naprosto vsechno..
Hodne jsem nad sebou premyslela, povidala jsem si s mamkou o spouste veci co se deje/ci delo v mem zivote, co bylo spatne, co dobre...
Zmenila jsem svoje zivotni standarty...ale tak ze nikdo v zivote by to do me nerekl (specialne ti kteri me znaji hodne dobre) ...-ale o tomto tema se chci bavit v dalsim clanku, protoze toho je hodne co by jsem vam o tom chtela rict...
Musim rict, ze po dlouhe dobe citim pocit stesti a spokojenosti, je to hlavne tim, ze uz jsem konecne u mamky a travim s ni cas jako kdyz jsem byla little girl..
Dalsim duvodem si myslim je ,ze jsem zmenila prostredi...lidi co jsou tady jsou naprosto nekde jinde rozhodne tady neresej jaky kdo ma sneakres apod..
zatim za tu kratkou dobu co tady chodim do skoly musim rict, ze kazdy co studuje na teto skole ma svoje goals ...vsichni jsou rozhodnuti jit na univerzitu a kolektiv tu je naprosto odlisny nez ktery je v Praze...
...coz se mi nehorazne libi ...
Dalsi vec co me tu nehorazne nabiji je obloha...nemuzu si pomoct, ale od te doby co tu jsem, tak jsem se na to upjala. Pokazde kdyz obratim svuj zrak k nebesum....ty barvy, tvary...nepopsatelne...hlavou mi jdou vzdycky miliony myslenek haha..
| Too many thoughts |
Neni treba slov...
Jediny co mi chybi k absolutnimu stesti jsou moje holky...to je asi jedna z nejdulezitejsich veci co tu postradam....vlastne ta nejdulezitejsi
...to co jsem nasla u nich uz u nikoho jinyho nenjadu...ty zazitky...nepopsatelny...
I am very thankful for them
Nicmene protoze tohle beru jako takovy mensi uvod do me opetovne psaci rutiny (protoze uz ted budu psat konecne casteji haha) tak timto by jsem chtela ukoncit tento kratsi clanek..
Žádné komentáře:
Okomentovat